Bolesław Leśmian
| Bolesław Leśmian | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Bolesław Lesman |
| Narození | 22. ledna 1877 Varšava |
| Úmrtí | 5. listopadu 1937 (ve věku 60 let) Varšava |
| Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
| Povolání | básník, prozaik, překladatel |
| Národnost | polská |
| Alma mater | Kyjevská univerzita |
| Témata | literatura |
| Literární hnutí | Mladé Polsko |
| Ocenění | Řád znovuzrozeného Polska (posmrtně) |
| Manžel(ka) | Zofia Chylińska (1885-1964) |
| Partner(ka) | Teodora Lebenthal Celina Sunderland |
| Děti | Maria Ludwika a Wanda Irena, dcery |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bolesław Leśmian (22. ledna 1877, Varšava – 5. listopadu 1937, tamtéž) byl polský básník, prozaik a překladatel, v počátcích své tvorby představitel uměleckého hnutí Mladé Polsko.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z polonizované židovské rodiny. Od roku 1885 žil v Kyjevě, kde roku 1896 vystudoval klasické gymnázium a pak práva na Kyjevské univerzitě. Po skončení studia roku 1901 se přestěhoval zpět do Varšavy a odtud se roku 1903 vydal na cesty do různých evropských měst. V Paříži se seznámil s moderními uměleckými směry, stýkal se s Konstantinem Balmontem a dalšími ruskými symbolisty a své první básně psal v ruštině. Roku 1905 se v Paříži oženil s malířkou Zofií Chylińskou, se kterou měl dvě dcery.[2]
Po návratu do Polska spolupracoval časopisem Chimera Zenona Przesmyckého a s deníkem Nowa Gazeta. Roku 1911 se stal ve Varšavě spoluzakladatelem experimentálního divadla Teatr Artystyczny. V té době se hlásil k programu uměleckého hnutí Mladé Polsko. Ale již v básnické sbírce z roku 1912 Sad rozstajny (Sad na rozcestí) se začínal od programu hnutí odklánět, což se plně projevilo v jeho další básnické sbírce Łąka (1920, Louka).[2]
Do roku 1918 pracoval jako železniční právní poradce a pak jako notář v Hrubieszówě (do roku 1922) a v Zamości (do roku 1935). Jeho poezie byla zpočátku přijímána chladně, ale od počátku třicátých vzrůstal postupně zájem o jeho práce, takže byl roku 1933 zvolen za člena Polské literární akademie. Ke konci života se pro svůj židovský původ stal objektem nevybíravých antisemitistických útoků. Zemřel na infarkt a pochován je na Powazkowském hřbitově.[2]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Leśmian je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších polských básníků.[3] Vycházel z filosofie Henriho Bergsona a ze symbolismu, který ale překonal tím, že pro své symboly hledal zvěcnění. Poezii chápal jako svébytný autonomní svět a jako nástroj pro vyslovování nadčasových pravd. Ztotožňoval se s přírodou, která je podle jeho názoru ve stavu neustálé změny a zanikání. Jeho básnická tvorba se vyznačuje smyslovou konkrétností, dějovostí, inspirací ve folklóru, jazykovými experimenty (novotvary, asociace, hyperboly) i humorným, ironickým, groteskním a absurdním podtextem. [4]
Kromě poezie je autorem fantastického románu Przygody Sindbada żeglarza (1913, Dobrodružství mořeplavce Sindibáda), pohádek, esejů, kritických črt a scénických pokusů. Také roku 1913 vydal překlady fantastických povídek Edgara Allana Poea pod názvem Opowieści nadzwyczajne.[2]
Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Sad rozstajny (1912, Sad na rozcestí), básnická sbírka.
- Klechdy sezamowe (1912, Sezamové pohádky), parafráze orientálních pohádek.
- Przygody Sindbada Żeglarza (1913, Dobrodružství mořeplavce Sindibáda), fantastický román, odkazující se na postavu Sindibáda ze sbírky arabských pohádek Tisíc a jedna noc.
- Łąka (1920, Louka), básnická sbírka.
- Napój cienisty (1936, Stinný nápoj), básnická sbírka.
- Dziejba leśna (1938, Lesní dění), posmrtně vydaná básnická sbírka.
- Klechdy polskie (1956, Polské pohádky), vznikaly společně se Sezamovými pohádkami, vydány byly až posmrtně.
- Szkice literackie (1959), výbor z autorových esejů, črt a literárních kritik.
- Wiersze rosyjskie (1961, Ruské verše), vydání autorových ruských básní v překladu Mariana Pankowského.
-
Sad rozstajny (1912) -
Łąka (1920) -
Napój cienisty (1936) -
Lesní dění (1938)
Česká vydání[editovat | editovat zdroj]
- Zelená hodina, Praha: Mladá fronta 1972, přeložil Jan Pilař.
- Druhá smrt, Olomouc: Votobia 1995, vybrala a přeložila Iveta Mikešová.
- Rostla višeň na královském sadě, Jinočany: H&H 2005, vybrala a přeložila Vlasta Dvořáčková.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠŤĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů, Praha: Libri 2000, S. 296-297.
- ↑ a b c d Bolesław Leśmian - Polski wortal teatralny
- ↑ GLIŃSKI, Mikolaj. The Greatest Poet You’ll Never Read, Culture.pl 2017
- ↑ BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 296-297.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bolesław Leśmian
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bolesław Leśmian na Wikimedia Commons 
Dílo Autor:Bolesław Leśmian ve Wikizdrojích (polsky)
Osoba Bolesław Leśmian ve Wikicitátech (polsky)- (polsky) Bolesław Leśmian – Wirtualna Biblioteka Literatury Polskiej
- (polsky) Bolesław Leśmian – wiersze, cytaty, utwory – Poezja.or
- (polsky) Bolesław Leśmian – Wiersze wybrane
- Bolesław Leśmian v Databázi knih
- (česky) Bolesław Leśmian v překladu Vlasty Dvořáčkové Archivováno 11. 9. 2019 na Wayback Machine.
